Lovecké zkoušky- zkoušky vloh, 1.část

25. září 2008 v 12:31 | Lenka |  Lovecké zkoušky jezevčíků

Lovecké zkoušky- ZV- zkoušky vloh

Co to vlastně je a co vše se v nich odehráva si přetěte tady.
ÚVOD Plemena teriérů, jezevčíků a retrieverů tvoří v české myslivecké kynologii složku, která se těší velkému zájmu myslivecké veřejnosti. Psi těchto plemen jsou inteligentní, nadaní, se všestrannými vlohami, které jsou v plném souladu s dnešním způsobem výkonu práva myslivosti. Nároky na jejich držení jsou menší, a tak je třeba, aby se používali v takových honitbách a terénech, do kterých se charakterem své práce hodí a kde mohou být plně využiti. Podmínky pro vyzkoušení vrozených vloh, loveckých schpností a stupně výcviku pro náročnou mysliveckou práci byly shrnuty do společného zkušebního řádu, který byl vypracován s maximálním ohledem na charakter plemen, ale především přizpůsobený požadavkům myslivecké praxe.
Všechny typy zkoušek pro jezevčíky:
Zkoušky vloh - ZV Podzimní zkoušky - PZ Lesní zkoušky - LZ Speciální zkoušky z vodní práce - SVP Barvářské zkoušky - BZ Všestranné zkoušky - VZ Honičské zkoušky - HZ Barvářské zkoušky honičů - BH Podzimní zkoušky retrívrů - PZR Lesní zkoušky retrívrů - LZR Všestranné zkoušky retrívrů - VZR Mezinárodní Field Trials retrívrů - MFTR
Všechny tyto typy zkoušek možno uspořádat v kterémkoli ročním období, je třeba však brát zřetel na klimatické podmínky, zemědělské kultury a podmínky chovu lovné zvěře. Na všestranné zkoušky budo připuštěny jen psi, kteří již úspěšně absolvovali kterékoliv z uvedených zkoušek, kromě ZV. Zkoušky honičů a barvářské zkoušky honičů kvalifikují pa jako lovecky upotřebitelného pro dohledávku černé zvěře. Lesní, barvářské a všestranné zkoušky kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného k dohledání spárkaté zvěře.
PŘEDMĚTY ZKOUŠEK VLOH:
NOS Rozhodčí posuzuje kvalitu nosu během zkoušení těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho hodnocení musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost, na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou právě povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod.HLASITOST Pes by měl prokázat hlasitost na stopě živé zvěře, nebo při kontaktu s ní, když ji sám vyrazí a nahání. Známkou 4 se hodnotí pes, který čerstvou stopu zvěře okamžitě sleduje a pravidelně hlásí, aniž by zvěř před sebou sledoval zrakem. Známkou 3 se hodnotí pes, který pracuje jako při známce 4, hlášení však je přerušované delšími odmlkami. Známkou 2 se hodnotí pes, který hláší zvěř, jen když ji vidí, a ztrácí-li ji z dohledu, přestane. Známkou 1 se hodnotí pes, který hlásí zvěř po jejím spatření jen značně přerušovaně - s přestávkami. Známkou 0 se hodnotí pes, který při pronásledování unikající zvěř vidí, ale nehlásí ji.POSLUŠNOST Rozhodčí sleduje během celých zkoušek, jak pes reaguje na povely vůdce, zvlášť na základní povely na přivolání, není-li právě v kontaktu se stopou zvěře. Je-li pes v pohybu za zvěří, kterou našel v krytině, a sleduje ji, ať už hlasitě nebo němě, a nereaguje na přivolání, rozhodčí nehodnotí jako neposlušnost. Tento projev temperamentu je v daném okamžiku cennější. Příliš časté a opakované povely snižují známku z poslušnosti. Pes, který se vzdálí z dosahu svého vůdce na 30 minut, je vyloučen z dalšího posuzování.CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU Zkouší se pravidelně při disciplíně "slídění", když vůdce na pokyn rozhodčího jednou vystřelí z brokovnice, a to v okamžiku, kdy se pes zaměstnává prohledáváním krytiny ve vzdálenosti 15-20 kroků od vůdce a nedívá-li se na něho. Pes, který prokáže svým chováním, že se nebojí výstřelu, a zůstane klidný pod vlivem vůdce, hodnotí se známkou 4. Začne-li pes po výstřelu divoce pobíhat ve větší vzdálenosti a nereaguje na přivolání, hodnotí se známkou 3, případně nižší. Pes, který má strach z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, hodnotí se známkou 0 a z dalšího zkoušení je vyloučen. Důvod vyloučení se zapíše do soudcovské tabulky a přehledu výsledků.VODĚNÍ NA ŘEMENI Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat tahat. Nemá se zaplétat do keřů nebo omotávat okolo stromů. Tahá-li pes svého vůdce, smýká-li jím, musí-li ho vůdce vícekrát odmotávat od stromu, dostane úměrně nižší známku.SLÍDĚNÍ Zkouší se v lese nebo v poli s vyšší krytinou, s dostatečným porostem, který znemožňuje psovi hledat zvěř zrakem. Pes musí slídit rychlostí, která odpovídá kvalitě jeho nosu, systematicky a vytrvale, a to před vůdcem v dosahu brokového dostřelu. Pes, který nemá snahu najít zvěř a probíhá jen v blízkosti vůdce, hodnotí se známkou 0. Slídění musí trvat nejméně 20 minut. Nenarazí-li pes po celou zkušební dobu na zvěř, musí být slídění přerušeno a pes nasazen v lépe zazvěřené části honitby (po vyzkoušení osttních psů).STOPA ŽIVÉ ZVĚŘE Pes musí sledovat stopu zvěře, na kterou ho vůdce nasadil, nebo kterou na rozkaz vůdce sám našel, nejméně do vzdálenosti 200 kroků, aby mohl bt hodnocen známkou 4. Známkou 0 se hodnotí pes, který stopu vůbec nesleduje.STOPA VŮDCE Jeden z rozhodčích podrží psa, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od přímého směru na vzdálenost 200 krok;, kde se dobře ukryjí. Jestliže v koroně je osoba psu známá, může jít do úkrytu s vůdcem. Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který psa později vypustí, měl možnost vidět zakládání stopy i její sledování psem. Pes může pozorovat zakládání stopy do vzdálenosti asi 20 kroků. Potom ho rozhodčí nasadí na stopu a s povelem "hledej pána" (nebo jiným vhodným povelem) ho několik kroků vede po stopě a vypustí ho. Známkou 0 se hodnotí a z dalšího posuzování je vyloučen pes, který ani po čtvrtém nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama